sobota 30. srpna 2014

Babička Bessy (nejstarší člen rodiny)


Jméno: Bessynka
Druh: Pes domácí, rasa Lhasa Apso

Nejprve bych začala, co Lhasa Apso je. Je to staré plemeno pocházející z Tibetu, které se pak dostalo do Velké Británie a z Británie do celého světa. Tento pes nesměl být v Tibetu nikdy prodán, mohl se pouze darovat. Většinou jste ho mohli nalézt v palácích, kde kromě zdobení svým vzhledem byl užitečný tím, že lovil myši. Více na wikipedii a youtube :

A teď k mojí babičce.
Dostala jsem ji, když mi bylo zhruba osm let, takže jí je teď 12/13 let. Nejdříve jsme se rozhodovali, že chceme Shit-Tzu, ale nějak to nevyšlo. A jsem ráda.
Když jsem se jako malá šla na pejska podívat, byla malá jako moje dlaň (která byla také malá, byla jsem dítě). Měli jsme ji zamluvenou, takže jsme jen čekali, až vyroste do toho bodu, kdy může být odebrána od matky. Pak mi jednoho krásného odpoledne přinesl tatínek pejska v košíku :) Když přišla, pořád jen spala ze stesku odmítala jíst. Za pár dní se ale spravila, začala s námi spát v posteli, my ji začali rozmazlovat a je s námi doteď. Párkrát jsem přemýšlela, že by bylo fajn jet na nějakou výstavu, ale vzhledem k tomu, že má Bessy už od malička křivé zuby a věčně záněty uší, moc bysme nezabodovali.

V roce 2010 jsme jí našli nádor na prsu a protože byla mladá, souhlasili jsme s operací. Ta proběhla v pořádku, rány se krásně zahojily a jizva se vstřebala. Musím říct, že to všechno zvládala hodně dobře.
Za dva roky se rakovina objevila znovu, na jiném prsu. Bessy už byla starší a už po jednom uspání, ale po dlouhých večerních debatách jsme se rozhodli to risknout. Byla znovu uspána a rovnou i vykastrována, aby se rakovina nepřenesla na dělohu - riziko bylo podle doktora velice vysoké. Už jsme věděli, do čeho jdeme, takže pooperační péče byla jistější. Bessynka to zase zvládala velice dobře, jsem na ni pyšná.

Letos v roce 2014 se jí našel malinkatý nádorek na víčku oka, který byl ambulantně odstraněn. Smutné je, že pokud by se rakovina zase vrátila, uspání by nepřežila, takže by se s tím nic nedělalo a jen by dožila. Má vyšší tlak a šelest na srdci, ale žádné léky brát nemusí. Také se jí za levým uchem stále dělá absces - to je kvůli neustálému zánětu v uších a očích. Třikrát denně se jí musí kapat do očí, vytírat hnis...Veterinářka nám dokonce potvrdila, že na jedno oko je slepá a na druhé špatně vidí. Dokonce i špatně slyší, takže se stává, že ani nepostřehne můj návrat domů a vesele si spí dál. Ano, spí hodně. Má chvilky, kdy se chová jako štěně a opravdu lítá po venku, ale většinu času prospí. A všimli jsme si, že je nejspíš i dementní, protože se kolikrát zastaví a vypadá, že neví kde je - neví kdo jsme my - neví kterým směrem má jít.


Pár faktů:

  • Je tvrdohlavá, umíněná a rozmazlená. Navzdory tomu ale umí poslouchat, umí pár triků a nikdy s ní nebyl problém.
  • Vždy jsme ji jídlo vařili. Granule pro staré psy jí maximálně 2-3x měsíčně, jinak se její strava skládá z vařeného masa (většinou kuřecí + miluje kuřecí srdíčka), rýže, těstovin a zeleniny.... Sem tam sní i nějaké ovoce, které vyžandá.
  • Jednou se nám ztratila. Venčil ji taťka a někam se zaběhla, bylo to v lednu/únoru, byla příšerná zima a v noci teploty klesali pod nulu. Hlavně byl problém v tom, že jsme se o pár ulic stěhovali a neměli jsme jistotu, že by trefila na správné místo. Hledali jsme ji celou noc, ale nikde nebyla, tak jsme to nad ránem zabalili s tím, že se buď objeví nebo někde umrzla. Bylo mi asi jedenáct a byla jsem úplně hysterická. A ráno ji mamka našla před vchodem, celou zmrzlou, ale úplně v pořádku. Nejspíš ji někdo omylem zavřel v baráku a jak lidi odcházeli do práce, tak ji zase pustili ven.
  • Večer odchází spát za mamkou a k ránu se přesouvá ke mně. Pokud vstanu a odcházím do školy, přesouvá se k tátovi (pokud je doma). Je to zaběhnutý koloběh naší domácnosti.
  • Bojí se vlézt do boudy a odmítá spát v tvrdém pelechu. Ani podložka jí nestačí. Proto má v pelechu polštář, speciálně jen pro ni . Je to taková princezna na hrášku.
  • Nesnese se s ostatními psi. Jakmile nějakého uvidí, vrčí. A pokud ji začne čmuchat k zadku, je zle a jde po něm. Nejvíc nesnáší jorkšírské teriéry.
  • Nesnáší mokro. V dešti ven nepůjde a do kaluže nestoupne.
  • Nikdy neměla štěňata.
  • Ráda loví umělé myši pro kočky.
  • Chrápe. Jde slyšet i přes čtyři stěny.
  • Velmi ráda se válí v trávě.
Update:
Bessynka zemřela na mé narozeniny po tom, co se se všemi rozloučila. Zavolaná lékařka konstatovala, že má teplotu a zřejmě zánět žaludku. Po veškeré léčbě a péči týdny předtím jsme se rozhodli dál neprodlužovat její život, který by měl být na infuzích s nejistým koncem. Nechali jsme ji asistovaně odejít za duhový most.









Žádné komentáře:

Okomentovat